Febiofest udělil čtyři výroční ceny

O výročních novinářských cenách Kristián, které byly uděleny při včerejším závěru pražské části filmové přehlídky Febiofest, tentokrát rozhodoval doslova každý hlas. Nejlepším hraným filmem roku 2000 se stala tragikomedie Musíme si pomáhat, jejíž režisér Jan Hřebejk v těchto dnech dílo představuje ve Státech před nominacemi na Oscara. Od druhých Samotářů však Hřebejkův snímek dělil jediný hlas a od bronzového titulu Anděl Exit hlasy dva.

"Letos to bylo opravdu velmi dramatické, velmi těsné a kdyby hlasovaly víc než tři čtvrtiny oslovených, mohly být výsledky úplně jiné," řekl ředitel festivalu Fero Fenič.

V kategorii dokumentů zvítězily Vzlety a pády Věry Chytilové o tři hlasy před Bitvou o život autorského tria Janek, Janeček, Vávra. Nejpřesvědčivější náskok sedmi hlasů si udržel vítězný snímek sekce animované tvorby, Piktogramy Márie Procházkové.

Ceny Kristián za rok 2000
Hraný film	Musíme si pomáhat (Jan Hřebejk, Petr Jarchovský)
Dokument	Vzlety a pády (Věra Chytilová)
Animovaný film	Piktogramy (Mária Procházková)
Zahraniční film	Život jako smrtelná nemoc přenášená pohlavní cestou (Krzysztof Zanussi)

Osmý ročník Febiofestu udělil vůbec poprvé Kristiána také zahraničnímu tvůrci, polskému režisérovi Krzysztofu Zanussimu, který sem přivezl svou novinku Život jako smrtelná nemoc přenášená pohlavní cestou. "Myslel jsem si, že točím film nekomerční, ale jak s ním teď cestuji po světě, s překvapením zjišťuji, že jeho úspěch je i komerční," řekl režisér s úsměvem o svém snímku, který včera v noci završil týden plných sálů v hlavním městě. Zatímco výběr z programu Febiofestu se dnes přesouvá do dalších měst republiky a poté na Slovensko, první pražské odhady mluví o sedmdesáti tisících diváků. "Ukázalo se, že i hlavní město svou přehlídku potřebuje, jen na rozdíl od karlovarského festivalu či letní filmové školy své diváky teprve trénuje," připomíná Fenič, že publikum Febiofestu se zatím učí od zkušených "frontových bojovníků" jiných filmových akcí.

V hledišti opět převládali mladí lidé, navíc však u pokladen vyšlo najevo, kolik etnických menšin lačných filmů ve svém jazyce v Praze žije; proto budou v příštím roce aspoň základní materiály k mání i v angličtině.

A jak při festivalové premiéře obstál multiplex ve Slovanském domě? "Přesto, že tu nejsou zařízeni na promítání evropských, nýbrž jen amerických formátů, takže u některých děl bohužel uřezávají hlavy, tak se multikino osvědčilo. Vytvořilo se zde přirozené festivalové středisko, lidé přecházeli ze sálu do sálu a objevovali snímky, na které původně třeba ani nepomysleli," tvrdí Fenič.

Pro příští Febiofest chystá nový nápad: bezplatné projekce - jež se loni konaly na nádraží a letos v nemocnici - by v roce 2002 rád přenesl do policejní budovy v Bartolomějské. Hrálo by se tu "pro policajty a zadržené" a samozřejmě pro každého, kdo by se nebál vejít.