Mladá dívka (Nathalie Bayeová) se rozhodne podat si inzerát, aby našla partnera pro své erotické fantazie. Když ho (Sergi Lopez) najde, začnou se pravidelně setkávat a zpočátku touží pouze po fyzické lásce. Postupně však jejich vztah přerůstá sexuální rozměr. "Jako vždy mě hlavně zajímají pauzy mezi řečí a to, co je mezi slovy. Mám chuť natočit tváře, osoby, které mluví a vzpomínají. V tomto smyslu se jedná o pornografický příběh. Je sebeodhalující, obscéní, protože je intimní. Ne sex ale slovo," hovoří o filmu režisér Frédéric Fonteyne.
|
Pornografický vztah | |
| Režie | Frédéric Fonteyne |
| Scénář | Philippe Blasband |
| Produkce | Artémis Productions |
| Kamera | Virginie Saint-Martin |
| Hudba | Jeannot Sanavia, André Dziezuk, Marc Mergen |
| Hrají | Nathalie Bayeová, Sergi Lopez, Jacques Viala, Paul Pavel a další |
| Žánr | Milostný příběh |
| Původní název | Une Liaison Pornographique |
| Délka | 80 min. |
| Premiéra | 25. ledna 2001 |
Nathalie Bayeová popsala vztah hrdinky k sexu jako naprosto zdravý. "Je zdravější než život naplněný frustracemi a návštěvami u vymývače mozků třikrát týdně. Je to příběh lásky mezi dospělými lidmi, v němž nikdo nesoupeří o moc a v němž chybí typicky ženská touha po pomstě. V jednom dialogu říkám: ´Tolikrát jsem to chtěla udělat, ale moji manželé s tím nikdy nesouhlasili... A tak, když jsem byla zase volná a bez závazku, řekla jsem si: Proč bych si jednou nemohla uskutečnit tuhle mou představu?´Myslím, že je to geniální a prosté všech zábran," dodává Nathalie Bayeová.
Spíše výzkum než pornografie
(Recenze Mirky Spáčilové)
|
Ten název je chyba, říká režisér |
| Belgický režisér Fréderic Fonteyne následující otázku nemá rád. "Ptali se mě snad tisíckrát, proč se můj film jmenuje Pornografický vztah, když obsah názvu neodpovídá. Co na to říci? Je to moje chyba," říká host pražského Febiofestu, jehož "klamavý" snímek vstoupil do zdejších kin. Recenzi na něj přinášíme na této straně. Fonteyne s ním hodně cestoval. Tvrdí, že má úspěch na festivalech, slušně se prodává a také v kinech vykazuje dobrou návštěvnost - s jedinou výjimkou: "Ve Francii měli s tím názvem diváci nějak problém," přiznává. Přitom děj filmu je situován do Paříže. Prý nejen kvůli francouzské koprodukci, ale také proto, že v metropoli nad Seinou se dva bývalí milenci mohou docela klidně jeden druhému navždy ztratit z očí. "Kdežto u nás doma v Bruselu se lidi zase vždycky zákonitě potkají," říká režisér. Podle Fonteynea se Pornografický vztah dotkl diváků v různých zemích: "Ti, které zasáhl, si byli navzájem dost podobní. Dojatí bývají spíše starší lidé, zřejmě museli něco takového prožít, aby film pochopili. Taky bych řekl, že Pornografický vztah působí obecně víc na ženy než na muže, což je pochopitelné, protože příběh je zpracován z pohledu žen." Svůj příští projekt chce režisér věnovat "marnému, ale nutnému" boji frankofonní kultury se silnějším anglofonním světem. "To je téma, které mi hodně leží na srdci," tvrdí. "V Hollywoodu by Pornografický vztah vůbec nemohl vzniknout. Vypráví totiž o dospělých, kdežto Amerika je zatížena na -náctileté hrdiny." |
Belgicko-francouzský snímek Pornografický vztah přišel na přetřes třikrát. Poprvé v Benátkách, kde Nathalie Bayeová získala cenu za ženský herecký výkon. Podruhé loni na festivalu karlovarském, kde šel Václav Klaus osobně prosit za houf diváků, které už nechtěli pustit do nabitého sálu. A potřetí teď, kdy film vstoupil do zdejších kin a lidé zjišťují, že "porno" se nekoná.
Název-vějička jistý typ diváků přitáhne, jinou skupinu spíš odradí - přitom ti nalákaní se mohou nudit, kdežto odpuzení by si užívali. O pornografii nejde ani náhodou: o sexu se tady prakticky jen mluví a nejméně přímo v posteli; častěji v kavárně a nejvíce při oddělených "dokumentárních" zpovědích hrdinů, snad před novinářem, snad u psychoanalytika.
On a ona se seznámili na inzerát za účelem neosobního a nekonvenčního sexu v hodinovém hotelu. Z erotického tělocviku, vždy cudně neviditelného za zavřenými dveřmi, se však časem vyvinul hlubší vztah. Sex se vrátil k nejprostším nápadům z prvé lekce Kámasútry, pozakryt už jen prostěradlem, a přinesl dvojici tak nečekaně silný zážitek, že svatba je spadnutí. Leč ti dva zralí lidé nejenže dosud neznali "normální" milování. Oni se ani normálně domluvit neumějí a lásku tak ohrožuje dětinské nedorozumění.
Pravda, oba herci jsou příjemní, přičemž Sergi López dokonce Bayeovou občas zastiňuje. Nebýt ovšem jich, trčelo by z Fonteyneova filmu ještě mrazivěji, že jde o čistě akademickou studii, která se natruc všem běžným milostným romancím rodí zcela opačně, tedy od citu k sexu. Jenže podobný vztah naruby přineslo už Poslední tango v Paříži. A jaká to byla vášeň - a jaký film! Kdežto Pornografický vztah připomíná debatní kroužek pracovníků sexuálního výzkumu, kteří s vědeckým (či pubertálním?) zaujetím probírají možnost společného orgasmu a nazdařbůh přitom trousí věty jako: "Já u toho ráda mluvím." - Mně se to skoro hnusí." - "Co s námi bude?" - Jste dobrý člověk."
Lze jistě přijmout obavu hrdinů před závazkem lásky, která může zranit - obavu s ostychem zamlčenou. Ale takoví lidé pak přece nebudou líčit tytéž pocity do detailu na kameru jako v Peříčku.
