iDNES: Jak těžký to dnes byl závod?
Hilgertová: Trať byla mnohem méně náročná než při nedělní kvalifikaci. Po ní jsem z kanálu měla poměrně respekt, ale nakonec se ukázalo, že to v neděli bylo mnohem těžší a náročnější než dnes. O postup do finále jsem strach neměla, proto jsem nejela na čas, ale spíš poznávala záludnosti kanálu a branek. První finálová jízda sice ještě nebyla ta pravá, člověk není rozježděný, ale druhá už mi vyšla dokonale. Jela jsem finále poměrně v klidu, největší nervy jsem určitě měla před kvalifikací.
iDNES: Na co jste myslela před druhou jízdou?
Hilgertová: Že druhé místo je k útoku na medaili a i na prvenství dobrou výchozí pozicí. I když trať byla opravdu lehčí oproti kvalifikaci a útočit na stupně vítězů by se dalo i z nižších příček. První kolo jsem jela na jistotu, ale před druhým ze mě najednou spadla všechna nervozita a zodpovědnost, chtěla jsem si jízdu hlavně užít a zajet co nejlépe. Povedlo se!
iDNES: Nevadil vám ani vcelku silný vítr?
Hilgertová: Ani ne, vítr byl dnes mnohem slabší, než při některých předchozích trénincích. Při závodě jsme jej ani moc nevnímala, horší to bylo při rozjíždění na klidné hladině, kde to s námi pěkně házelo.
iDNES: Překvapil vás manžel oslavným skokem do vody?
Hilgertová: Luboš si něco podobného vyzkoušel už po mém prvenství na MS ve Španělsku, tentokrát jsme to ale nečekala. Předem nás totiž varovali, že po dojezdu se lodi před prohlídkou nikdo nesmí dotýkat, ale prožíval určitě takovou radost, že na to v tu chvíli vůbec nemyslel. Pro pusu si nakonec doplaval a dostal ji! Že by mě kvůli tomu mohli třeba diskvalifikovat mě ani nenapadlo, to už by byla asi příliš silná káva.... Víc jsem mu ale stejně nedovolila, raději jsem šla hned vyřídit oficiality, abych ho pak mohla obejmout naplno.
iDNES: Měla jste nějaké talismany?
Hilgertová: Štěstí mi mimo jiné přinesl i čtyřlístek, který mi včera před kvalifikací darovala paní Pollertová. Nevím, kde ho ve zdejší seschlé trávě našla, ale dala jsem si ho doma do knížky. Na závod jsem ho s sebou nebrala, ale pomohl stejně, jako spousta dalších talismanů pro štěstí od přátel. Navíc jsem od nich dostávala řadu povzbudivých "esemesek", což bylo strašně příjemné.
iDNES: Prý jste si vpředvečer finále dopřála vydatnou večeři?
Hilgertová: Ale kdepak, žádné přejídání se nekonalo! Zašli jsme do samoobslužné restaurace typu All you can eat, která má výhodu v tom, že si můžete nandat cokoliv a když vám to nechutná, tak to necháte na talíři a naberete si něco jiného. Dala jsem si tedy kuře s těstovinami, pár moučníčků navrch a bylo to výborné.
iDNES: A jak jste naopak prožívala poslední hodiny před startem?
Hilgertová: Celkem v poklidu, až do 9 hodin jsem zůstala v posteli a sledovala v televizi veslaře a cyklistu Buráně. Pak se Luboš vrátil z prohlídky trati, probrali jsme to a pomalu vyrazili do areálu. Prostě normální závodní den.
iDNES: Měla jste vůbec v průběhu závodů nějakou krizi?
Hilgertová: Měla, ale naštěstí jen v kvalifikaci. Nad mostem u branek 19 a 20 jsem si příliš nadjela a do další branky najednou najížděla pozadu! Na vteřinu mi blesklo hlavou, že je to v háji, ale pak mě ihned napadlo k ní docouvat a otočit se, a jak jsem našla tohle řešení, přišlo mi super a tak jsem to provedla a vyšlo to.
iDNES: Dá se tohle čerstvé olympijské vítězství srovnat s Atlantou?
Hilgertová: Určitě ne, tam bylo dost času na trénink na stejné trati, zatímco tady se kvalifikace a závod jely odlišně. Navíc v Americe se počítala lepší jízda ze dvou, takže se dalo jedno chybné kolo napravit. Tady v Penrithu bylo třeba zajet dvakrát slušně, což bylo mnohem těžší. Určitě si téhle zlaté cením více. Oproti Atlantě se ode mne více čekalo, navíc jsem už věděla, jak je vyhrát olympiádu těžké.
iDNES: Pomohlo vám, že díky Janu Řehulovi už na vás neležel tlak získat pro české barvy první sydneyskou medaili?
Hilgertová: Určitě, navíc to byla super podívaná. Když jsme odjížděli z domova na kanál, tak byl Honza někde na desátém místě s dost velkým odstupem. Asi po čtvrthodině jsme dorazili k vodě a běželi rychle ke zdejší televizi a Honza byl najednou třetí a za ním nikdo! Triatlonistům se jejich olympijská premiéra zkrátka povedla!
iDNES: Napadlo vás vůbec, že vodní slalom v Sydney nemusel být?
Hilgertová: Původně to tak opravdu vypadalo, ale kdyby to nakonec nevyšlo, byla by to větší škoda pro tenhle sport, než pro mě osobně. Určitě bych neseděla před televizí a netesknila, že tu nemůžu obhajovat zlato z Atlanty. Možná by ale tohle negativní rozhodnutí o rok nebo dva uspíšilo konec mojí kariéry.
iDNES: Vy o něm teď uvažujete?
Hilgertová: Teď aktuálně ještě ne, ale v brzké době určitě. Na další olympiádu se stoprocentně nechystám. Musíme to ještě s Lubošem promyslet, stejně jako otázku druhého potomka.
iDNES: Zůstanete tady v Sydney na olympiádě až do konce?
Hilgertová: Rozhodně ne, už se strašně těším domů!
Hilgertová: Trať byla mnohem méně náročná než při nedělní kvalifikaci. Po ní jsem z kanálu měla poměrně respekt, ale nakonec se ukázalo, že to v neděli bylo mnohem těžší a náročnější než dnes. O postup do finále jsem strach neměla, proto jsem nejela na čas, ale spíš poznávala záludnosti kanálu a branek. První finálová jízda sice ještě nebyla ta pravá, člověk není rozježděný, ale druhá už mi vyšla dokonale. Jela jsem finále poměrně v klidu, největší nervy jsem určitě měla před kvalifikací.
iDNES: Na co jste myslela před druhou jízdou?
Hilgertová: Že druhé místo je k útoku na medaili a i na prvenství dobrou výchozí pozicí. I když trať byla opravdu lehčí oproti kvalifikaci a útočit na stupně vítězů by se dalo i z nižších příček. První kolo jsem jela na jistotu, ale před druhým ze mě najednou spadla všechna nervozita a zodpovědnost, chtěla jsem si jízdu hlavně užít a zajet co nejlépe. Povedlo se!
iDNES: Nevadil vám ani vcelku silný vítr?
Hilgertová: Ani ne, vítr byl dnes mnohem slabší, než při některých předchozích trénincích. Při závodě jsme jej ani moc nevnímala, horší to bylo při rozjíždění na klidné hladině, kde to s námi pěkně házelo.
iDNES: Překvapil vás manžel oslavným skokem do vody?
Hilgertová: Luboš si něco podobného vyzkoušel už po mém prvenství na MS ve Španělsku, tentokrát jsme to ale nečekala. Předem nás totiž varovali, že po dojezdu se lodi před prohlídkou nikdo nesmí dotýkat, ale prožíval určitě takovou radost, že na to v tu chvíli vůbec nemyslel. Pro pusu si nakonec doplaval a dostal ji! Že by mě kvůli tomu mohli třeba diskvalifikovat mě ani nenapadlo, to už by byla asi příliš silná káva.... Víc jsem mu ale stejně nedovolila, raději jsem šla hned vyřídit oficiality, abych ho pak mohla obejmout naplno.
iDNES: Měla jste nějaké talismany?
Hilgertová: Štěstí mi mimo jiné přinesl i čtyřlístek, který mi včera před kvalifikací darovala paní Pollertová. Nevím, kde ho ve zdejší seschlé trávě našla, ale dala jsem si ho doma do knížky. Na závod jsem ho s sebou nebrala, ale pomohl stejně, jako spousta dalších talismanů pro štěstí od přátel. Navíc jsem od nich dostávala řadu povzbudivých "esemesek", což bylo strašně příjemné.
iDNES: Prý jste si vpředvečer finále dopřála vydatnou večeři?
Hilgertová: Ale kdepak, žádné přejídání se nekonalo! Zašli jsme do samoobslužné restaurace typu All you can eat, která má výhodu v tom, že si můžete nandat cokoliv a když vám to nechutná, tak to necháte na talíři a naberete si něco jiného. Dala jsem si tedy kuře s těstovinami, pár moučníčků navrch a bylo to výborné.
iDNES: A jak jste naopak prožívala poslední hodiny před startem?
Hilgertová: Celkem v poklidu, až do 9 hodin jsem zůstala v posteli a sledovala v televizi veslaře a cyklistu Buráně. Pak se Luboš vrátil z prohlídky trati, probrali jsme to a pomalu vyrazili do areálu. Prostě normální závodní den.
iDNES: Měla jste vůbec v průběhu závodů nějakou krizi?
Hilgertová: Měla, ale naštěstí jen v kvalifikaci. Nad mostem u branek 19 a 20 jsem si příliš nadjela a do další branky najednou najížděla pozadu! Na vteřinu mi blesklo hlavou, že je to v háji, ale pak mě ihned napadlo k ní docouvat a otočit se, a jak jsem našla tohle řešení, přišlo mi super a tak jsem to provedla a vyšlo to.
iDNES: Dá se tohle čerstvé olympijské vítězství srovnat s Atlantou?
Hilgertová: Určitě ne, tam bylo dost času na trénink na stejné trati, zatímco tady se kvalifikace a závod jely odlišně. Navíc v Americe se počítala lepší jízda ze dvou, takže se dalo jedno chybné kolo napravit. Tady v Penrithu bylo třeba zajet dvakrát slušně, což bylo mnohem těžší. Určitě si téhle zlaté cením více. Oproti Atlantě se ode mne více čekalo, navíc jsem už věděla, jak je vyhrát olympiádu těžké.
iDNES: Pomohlo vám, že díky Janu Řehulovi už na vás neležel tlak získat pro české barvy první sydneyskou medaili?
Hilgertová: Určitě, navíc to byla super podívaná. Když jsme odjížděli z domova na kanál, tak byl Honza někde na desátém místě s dost velkým odstupem. Asi po čtvrthodině jsme dorazili k vodě a běželi rychle ke zdejší televizi a Honza byl najednou třetí a za ním nikdo! Triatlonistům se jejich olympijská premiéra zkrátka povedla!
iDNES: Napadlo vás vůbec, že vodní slalom v Sydney nemusel být?
Hilgertová: Původně to tak opravdu vypadalo, ale kdyby to nakonec nevyšlo, byla by to větší škoda pro tenhle sport, než pro mě osobně. Určitě bych neseděla před televizí a netesknila, že tu nemůžu obhajovat zlato z Atlanty. Možná by ale tohle negativní rozhodnutí o rok nebo dva uspíšilo konec mojí kariéry.
iDNES: Vy o něm teď uvažujete?
Hilgertová: Teď aktuálně ještě ne, ale v brzké době určitě. Na další olympiádu se stoprocentně nechystám. Musíme to ještě s Lubošem promyslet, stejně jako otázku druhého potomka.
iDNES: Zůstanete tady v Sydney na olympiádě až do konce?
Hilgertová: Rozhodně ne, už se strašně těším domů!
 Štěpánka Hilgertová - jako by v cíli nevěřila tomu, že obhájila zlato z Atlanty. |
 Manžel zlaté Štěpánky Hilgertové nijak neskrýval své emoce a připlaval obhájkyni olympijského titulu z Atlanty pogratulovat až k lodi. |
 |
 |
 Štěpánka Hilgertová na trati olympijského závodu v Sydney |
 |
 Štěpánka Hilgertová v objetí s předsedou ČOV Milanem Jiráskem. |
 Pořadatelé při vyhlašování výsledků |
