Do redakce přišel v tričku s límečkem a lehce ošoupaných džínách. Každou odpověď diktoval rozvážně, pečlivě se rozmýšlel. Občas se kouknul na hodinky, párkrát se pořádně zasmál. "Má pan Vopršal rád peníze? Zeptejte se přímo jeho na emailové adrese voprsal-milujupenize..." U počítače vydržel o třicet minut déle. Pak rázně vstal, trochu popohnal manažera a po schodech uháněl pryč. "Výtahem? Ne. radši se proběhnu."
Další data o Haškovi
Triumfoval také v exkluzivní anketě MF DNES o československého hokejistu století, pětkrát vyhrál Zlatou hokejku.
Snad nikdo z českých sportovců nezažil tak mohoutnou vlnu popularity. Po triumfálním tažení na olympijských hrách v Naganu se stal národním hrdinou, v témže roce posbíral řádnou porci ocenění. Popáté přebral sošku jásacího hokejisty pro nejlepšího hráče země a překonal tak historický rekord legendárního Vladimíra Martince. K tomu přidal nejcennější individuální primát, vyhrál v hlasování o sportovce roku. Kraloval i za mořem. Do fantastické sbírky podruhé přidal Hart Trophy, celkem pětkrát získal Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana. Nevídanými výkony oslnil v zámoří i hráče, udělili mu Lester B. Pearson Award.
O Stanley Cupu může stále jenom snít. Nejblíže opěvované trofeji byl v sezoně 1998/99. Buffalo dovedl až do finále, kde se Sabres utkaly s Dallasem. Krutou ránu jim zasadil při nervydrásajícím prodloužení v šestém zápase veterán Bret Hull, který diskutabilní trefou pohřbil Haškovy naděje. V létě pak gólman na tiskové konferenci oznámil, že se chystá na poslední sezonu v NHL. Prý už toho má hodně za sebou a kvůli desetiletému synovi se chce vrátit do Čech. Vleklé patálie s třísly a pořádná dávka neodehraných zápasů ho však donutila v průběhu ročníku změnit rozhodnutí. "Zranění zkrátka změnilo můj názor," řekl tehdy Hašek.
V říjnu tedy znovu naskočí do kolotoče zápasů v NHL. Léto tradičně tráví v Pardubicích, chrání si soukromí, stará se o obchod. "Letos na mě není takový tlak jako vloni a předloni," netají hokejová legenda. Tradičně se nezúčastňuje exhibičních klání, v civilu se objevil pouze při loučení další velké postavy českého hokeje, Vladimíra Růžičky. Fandové ho v akci mohli vidět jenom v Plzni při Dni Dominátora, kdy se po umělé ploše proháněl jako útočník. Spoustu času věnuje své firmě, byznys ho baví. "Přes počítač a telefon jsem ve spojení s vedením téměř každý den," prohlásil v rozhovoru pro magazín Volno.
Za rok by se chtěl nastálo usídlit v Česku. Už teď pozval do Ameriky učitelku, aby syna doučovala češtinu a vlastivědu. Pedagogické vzdělání má i sám Dominik Hašek, vystudoval dějepis. "Pokud to půjde, chtěl bych párkrát týdně učit dějiny," prorokuje.
Jako gólman udivuje osobitým stylem, umí skvěle hrát hokejkou. Neodflákne žádný trénink, do každého zápasu jde naplno. Perfektně se soustředí. Dokáže strhnout ostatní, to se projevilo především při turnaji v Naganu.
 Dominik Hašek odpovídá v on-line rozhovoru na dotazy čtenářů iDNES |
