Valdštějnská jízdárna se opět stane místem výstav

- Oázou klidu uprostřed mnohdy hektického života v sídle horní parlamentní komory by se měla opět stát opravená Valdštejnská jízdárna, kterou ve čtvrtek předsedkyně Senátu Libuše Benešová předala k užívání Národní Galerii. Zhruba roční rekonstrukce objektu přišla Senát na 95 miliónů korun.

Inovované výstavní plochy ve Valdštejnské jízdárně nebudou podle generálního ředitele Národní Galerie Milana Knížáka zahálet a stanou se místem expozice děl Maxe Švabinského či Václava Brožíka a napřesrok bude jízdárna součástí projektu Sláva barokní Čechie, který představí umění, kulturu a společnost 17. a 18. století.

Jak ve čtvrtek v nadsázce Knížák vzkázal odpůrcům Senátu, nově opravená jízdárna ho přesvědčila, že by se Senát neměl rušit. Národní galerie bude mít zrekonstruovanou Valdštejnskou jízdárnu pronajatou od 1. července na dobu neurčitou a na nájemném zaplatí necelých 700.000 korun ročně. Benešová dodala, že díky rychlosti, s jakou se podařilo dát jízdárně novou tvář, se může zařadit mezi akce projektu Praha 2000 - kulturní město Evropy.

Valdštejnská jízdárna prošla ve své historii několika rekonstrukcemi. V roce 1920 zde byla dokonce automobilová opravna Laurin a Klement. Na výstavní síň byla upravena v letech 1950 až 1953. V barokním Valdštejnském paláci se nyní opravuje i jeho hlavní a historicky nejcennější část, kde je i bývalý jednací sál senátorů. Rekonstrukce by měla skončit v lednu 2001.

Archiv je jediný prostor, který hodlá v jízdárně využívat Senát ČR.

Předsedkyně Senátu ČR Libuše Benešová hovoří na tiskové konferenci při otevírání Valdštejnské jízdárny.

Bufet je umístěn na severní galerii.

Franceschini: Šlechtický karusel v jízdárně, 1854.

Moderní hygienické zázemí v suterénu jízdárny.

Jízdárna během rekonstrukce.

Hlavní sál - severní část.

Hlavní sál - západní část.

Hlavní sál - pohled z jižní galerie.

Osvětlení hlavního sálu.

Výkopy pro suterén, Valdštejnská jízdárna, srpen 1999.

Nákladní výtah pro exponáty.