V bezprostřední reakci na své propuštění Steven netuší, co si počít. Obrátí se proto na svého přítele Jacka, který mu svěří tajemství své inspirace. Jack má totiž svoji Múzu. Skutečnou, pravou Múzu jménem Sarah. Steven zpočátku historce o ženě s nadpřirozenými schopnostmi nevěří, ale nakonec se nechá zlákat a divu se rozhodne navštívit.
Sarah ho vřele přivítá, ale pro budoucí spolupráci má určité podmínky: bude mít od Stevena zajištěné stravování, nocleh, vůz s řidičem a čtyřiadvacetihodinový kontakt se svým klientem. Steven kývne, ale to ještě netuší, že se jeho nová Múza stane nejlepší přítelkyní jeho ženy a nic v jeho životě už nebude tak, jako předtím.
| MÚZA | |
| Režie | Albert Brooks |
| Scénář | Albert Brooks a Monica Johnsonová |
| Kamera | Thomas Ackerman |
| Střih | Peter Teschner |
| Kostýmy | Betsy Coxová |
| Hudba | Bonnie Greenberg |
| Hrají | Sharon Stoneová, Albert Brooks, Jeff Bridges, Andie MacDowellová, Steven Wright, Mark Feuerstein, Cybill Shepherdová |
Tenhle film bohužel nemá žádné umělecké ambice, spojil jen pár známých jmen, které zaručují pozitivní finanční výsledek. V tomto ohledu je zcela pochopitelné jeho uvedení na videokazetách, méně už v široké distribuci. A na letošním karlovarském festivalu se v sekci Horizonty musel před ostatními filmy trochu zastydět.
Recenze Mirky Spáčilové
Kdo se vypraví do kina jednou za rok a jména režisérských velikánů si plete s fotbalovými legendami, tomu americký snímek Múza mnoho neřekne - nanejvýš jej pobaví nezvyklý, byť nevinný manželský trojúhelník.
Hlavní hrdina, vyšeptalý scenárista bez nápadů i zakázek, totiž léčí tvůrčí krizi po vzoru slovutnějších kolegů: najme si coby zdroj nové inspirace krásnou (a drahou) múzu, což se jeho zákonné manželce samozřejmě nelíbí. Daleko víc ovšem přituhne ve chvíli, kdy se obě ženy spřátelí, sestěhují pod jednu střechu a múza (Sharon Stoneová) začne pracovat na cukrářské kariéře manželky svého klienta (Andie MacDowellová), zatímco ubohý autor se potí nad novým scénářem sám.
Jestli je následnice klasických řeckých múz "opravdická", či šílená, anebo jen chytrá podvodnice, ponechávají tvůrci stranou během celé té volné, televizně laděné konverzačky, jíž by prospěly ostřejší hrany a svižnější rytmus - až v závěru přijdou nápadité zvraty.
Ovšem skrytý půvab Múzy spočívá v jiné rovině, v té, kterou si vychutnají pouze zasvěcení - v jemných hrátkách s hollywoodským zákulisím. Hrdina pronáší obligátní, "vtipně dojemnou" děkovnou řeč za humanitární trofej, jakousi cenu útěchy "pro toho, kdo nikdy nedostal Oscara". V pracovně studia objeví gauč z filmu Zachraňte vojína Ryana a sarkasticky na něm hledá krev; po svém vyhazovu musí uvolnit kancelář, kam se stěhuje Brian De Palma; vyžebrá si schůzku se Spielbergem, ale přijme ho pouze údajný Mistrův bratranec, který pravého Spielberga sám už rok neviděl.
Vůbec nejrozkošnější jsou pak drobné okamžiky, v nichž známí filmaři s gustem hrají sami sebe - coby další vděčné zákazníky ležérní múzy, která občas ledabyle utrousí: "Truman Show, to se mi moc povedlo." Ukazuje se, že neomylná dívka žádající za své poradenské služby "jen" pár dárečků od Tiffanyho měla prsty snad v každém diváckém hitu. Bob Reiner jí vřele děkuje za Amerického prezidenta, James Cameron - stvořitel Titaniku - si opakuje její radu "už žádné lodě, žádná voda" a Martin Scorsese podle pokynů múzy chystá remake svého Zuřícího býka: "Ale hrdina bude hubenej a zlej!"
Jako by autoři filmu potutelně naznačovali, že třeba to v Hollywoodu takhle skutečně chodí a že tu největší pitomost z hrdinova pera, projekt na téma Jim Carrey v obřím akváriu, právě teď záhadná kráska komusi našeptává - a do roka bude šlágrem.
 Obal videokazety s filmem Múza. |
 Múza a žena zkrachovalého scénáristy se stanou nejlepšími přítelkyněmi. |
 Kamarád Jack Stevenovi poradí kam zajít pro inspiraci: k Múze. |
 Stevenova žena a Múza se stanou nejlepšími přítelkyněmi. |
