Na orbitu se objeví nová observatoř
Raketoplán, který i s nákladem vážil rekordních 2000 tun, vynesl do vesmíru Satelit Chandra v hodnotě 1,5 miliardy dolarů má za úkol objevovat zdroje silného vesmírného záření, jakými jsou tzv. černé díry, srážející se galaxie a supernovy, tedy velké hvězdy, které končí svou vesmírnou pouť výbuchem. Chandra "změní náš způsob vnímání vesmíru," řekl před startem raketoplánu představitel NASA Ed Weiler.
Vzlet raketoplánu Columbia, který dnes úspěšně odstartoval z mysu Canaveral, nebyl bez problémů. Po pěti vteřinách letu nastal na palubě zkrat. Po dalších čtyřech vteřinách velitelka lodi Eileen Collinsová napjatým hlasem sdělovala, že má problémy s palivovým článkem. Nakonec vše dopadlo dobře.
Raketoplánu poprvé v historii kosmických letů USA velí žena - dvaačtyřicetiletá plukovnice Eileen Collinsová. Start pětičlenné posádky byl za poslední tři dny dvakrát odložen, jednou kvůli poruše, podruhé kvůli bouřce. NASA krátce po problémech ujistila posádku, že podle všeho jde jen o krátkodobý problém v elektrickém systému.
Kosmonauti dorazili po asi osmi minutách ve zdraví na oběžnou dráhu. Rychle zkontrolovali všechny obvody a sdělili, že se vše zdá v pořádku. Raketoplán se však umístil o 11 kilometrů níže, než se předpokládalo, a to kvůli nízké dodávce tekutého vodíku. Inženýři NASA v první chvíli nevěděli, proč se tak stalo. Uvedli, že Columbia ještě může upravit svou pozici a že pětidenní mise není ohrožena.
"Nebylo to příliš vážné. Kdyby to bylo skutečně vážné, tak bychom slyšeli poněkud větší vzrušení," komentoval napětí při startu 41letý manžel Collinsové Pat Youngs, který sledoval vypuštění na Mysu Canaveral s jejich tříletou dcerou v náručí.
Pro posádku tak pokračovalo nervové vypětí, které již vyvolaly dva odklady startu v minulých třech dnech.
Náklad váží 20 tun
Raketoplán i s nákladem vzlétl k bezmračnému nebi bez problémů. Jen náklad vážil přes dvacet tun a jde zatím o nejtěžší náklad, který byl z Kennedyho základny na Floridě vynesen do vesmíru. Raketoplán vynese na oběžnou dráhu observatoř Chandra, která má zkoumat především vzdálené galaxie, zdroje vesmírného záření a supernovy.
Mise raketoplánu na oběžné dráze kolem Země bude trvat pět dní, během kterých má posádka splnit několik úkolů, především vypustit a aktivizovat observatoř Chandra, jejíž pořizovací cena je jeden a půl miliardy dolarů.
Agentury upozorňují, že manželka amerického prezidenta Hillary Clintonová, která sledovala dva předcházející neúspěšné pokusy o start raketoplánu, tentokrát nepřijela.
Agentura Reuters také připomíná, že americkému Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) trvalo 38 let, než pověřilo řízením vesmírné mise ženu.
První ruská kosmonautka Valentina Těreškovová vzlétla na palubě lodi Vostok na oběžnou dráhu v roce 1963.
Start byl dvakrát odložen
Ve čtvrtek, kdy měl raketoplán napodruhé odstartovat, se v oblasti kosmodromu na floridském Mysu Canaveral spustila prudká bouřka. Kontrolní středisko se pět minut před vypuštěním rozhodlo chvíli počkat, až liják provázený hromobitím, přejde. Vyčkávat však šlo pouze po dobu 52 minut, kdy trvalo takzvané okno, v němž bylo možné uvést na předpokládanou oběžnou dráhu rentgenovou observatoř Chandra, kterou má raketoplán na palubě a která má zkoumat především vzdálené galaxie, zdroje vesmírného záření a supernovy.
Raketoplán měl původně vzlétnout v úterý ráno, ale šest vteřin před zažehnutím motorů bylo odpočítávání přerušeno kvůli vadnému čidlu, které vyvolalo falešný poplach.
Kontroloři Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zastavili odpočítávání jen šest vteřin před vypuštěním. Signál k přerušení operace dal počítač, který odhalil nebezpečně vysoké množství vodíku v jednom z motorů.
Mise pětičlenné posádky vedené dvaačtyřicetiletou plukovnicí Eileen Collinsovou, kterou tvoří i Francouz Michel Tognini, se měla uskutečnit už loni v listopadu. Byla však asi desetkrát z různých technických a dalších důvodů odložena.
