Havel byl jako první hlava státu NATO v Kosovu

- Prezident Václav Havel jako první hlava státu NATO navštívil v neděli Kosovo. Zhruba dvě hodiny pobyl ve vesnici Piranë nedaleko hraničního přechodu Morina. Pohovořil s místními obyvateli, kteří mu poděkovali za zásah NATO. O jeho bezpečnost postaraly jednotky KFOR, které česká strana o vstup na jugoslávské území požádala.

Václava Havla přivítali lidé ve vypálené Piranë se slzami v očích. Prezident byl viditelně šokován. "Ti lidé jsou přesto šťastni z návratu domů, mají jiskru v oku. Musíme se postarat o to, aby tuto naději neztratili," uvedl Havel.

Prezidentův tiskový mluvčí ještě odpoledne telefonicky informoval o cestě generálního tajemníka NATO. Solanu prezidentova mluvčího zajímalo, jak je Havlova cesta do Kosova zajištěna po bezpečnostní stránce a jaký je program několikahodinové zastávky v této jihosrbské provincii. Když se dozvěděl, že se Havel chce po překročení hraničního přechodu Morina setkat s uprchlíky jak albánského, tak srbského původu. Solana mu popřál šťastnou cestu.

Nad cestou českého prezidenta na jugoslávské území se vznášela řada otazníků. Podle informací ČTK si nechala prezidentská kancelář v polovině tohoto týdne "posvětit" Havlovu cestu do Kosova i od OSN, která tam buduje mezinárodní civilní správu. Mise Spojených národů však ještě nezačala v provincii naplno pracovat.

Po politických jednáních v Albánii český prezident navštívil polní vojenskou nemocnici české armády, která působí v albánském Kavajë již téměř dva měsíce.

Václav Havel v Albánii

Prezident, kterého doprovází jeho žena Dagmar Havlová, poděkoval představitelům Albánie za pomoc, kterou Tirana poskytla NATO za kosovské války a za její ochotu přijímat kosovské běžence i za cenu vlastních ohromných ztrát. Jedna z nejchudších zemí Evropy byla letos na jaře zaplavena více než 400.000 kosovskými uprchlíky.

Poděkování za solidaritu s uprchlíky už sdělil Havel prezidentu sousední Makedonie Kiro Gligorovovi, který byl začátkem týdne na návštěvě Prahy. Svůj dík v neděli vyjádřil Havel albánskému prezidentovi Rexhepu Meidanimu, který jej přišel přivítat na tiranské letiště, a poté i premiérovi Pandeli Majkovi.

Havlova návštěva je letos již třetí cestou významného českého politika do Albánie. V dubnu zde předal vybavení pro polní nemocnici jako součást humanitární pomoci místopředseda vlády Egon Lánský a o měsíc později zde šéf diplomacie Jan Kavan jednal o pomoci kosovským běžencům.

Prezident republiky na návštěvě ve Vídni

Na českém velvyslanectví ve Vídni odměnil prezident Václav Havel světoznámého "lovce nacistů" Simona Wiesenthala nejvyšším státním vyznamenáním - Řádem Bílého lva. Česká republika tak podle Havla ocenila Wiesenthalovu roli v boji za práva národů, národností a ras a zvýraznila tak svou morální podporu nekompromisnímu boji za potrestání zla ve světě. 

Pod heslem "Spravedlnost, nikoli pomsta" se Wiesenthal po celý život věnuje dokumentování hitlerovských krutostí, pronásledování nacistických zločinců, ale i hrůz napáchaných v posledním desetiletí na Balkáně. Slavnostní chvíle si přišli s Wiesenthalem na české velvyslanectví prožít jeho známí, blízcí, spolupracovníci a obdivovatelé. Na 90 jeho příbuzných mu při holocaustu vyvraždili Němci a konec války přežil jen on sám a jeho žena.

Česká republika ocenila Wiesenthalovu roli v boji za práva národů, národností a ras a zvýraznila tak svou morální podporu nekompromisnímu boji za potrestání zla ve světě.

Ředitel Židovského dokumentačního střediska se narodil ještě v době rakousko-uherské monarchie v Haliči. Prošel dvanácti koncentračními tábory, odkud několikrát uprchl. Konec války, při níž přišel až na svou ženu o celou rodinu, jej zastihl v Mauthausenu.

Od války až do dneška se Wiesenthal podílel na vystopování tisícovky válečných zločinců, mezi nimi například velitele koncentračního tábora Treblinka Franze Stangla, Josefa Mengeleho či hlavního organizátora rasového vraždění Rakušana Adolfa Eichmanna. Podílel se také na zatčení vídeňského policisty Karla Silberbauera, který vAmsterodamu uvěznil čtrnáctiletou Židovku Anne Frankovou, jež před smrtí v německém koncentračním táboře napsala slavný deník. Rozhovory s Klimou a Schüsselem by se měly týkat situace na Balkáně, spolupráce ve středoevropském regionu a ožehavým tématem by mohla být česká jaderná elektrárna Temelín, proti které má Vídeň výhrady. Český státník se s rakouskými představiteli sejde jen pár dní poté, co předseda rakouského parlamentního výboru pro životní prostředí Karl Schweitzer prohlásil, že Rakousko nebude souhlasit se vstupem České republiky do Evropské unie, pokud ČR neratifikuje Úmluvu o hodnocení vlivu na životní prostředí. Rakušané podle svého poslance očekávají, že Temelín bude podroben zkoušce na hodnocení dopadů na životní prostředí. Proti dostavbě Temelína se nedávno postavil i  prezident Václav Havel.

Václav Havel se zdraví s pacientem v české polní nemocnici v Albánii

Uprchlík, který se nedávno vrátil do Kosova, objímá prezidenta Václava Havla během jeho včerejší návštěvy této provincie


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video