Oba druhy mají na nohou tři mohutné prsty zakončené ostrými a silnými drápy, kterými se odrážejí při běhu. Obývají totiž otevřené plochy, ať už polopouštní travnaté biotopy nebo horské pampy a řídké křoviny. V dospělosti se tu živí převážně rostlinnou potravou. Dávají přednost hlavně listům bylin, i když nepohrdnou ani semeny nebo tuhou trávou či dokonce bodláky. Příležitostně si doplňují jídelníček hmyzem, pavouky i drobnými obratlovci, hlavně plazy.
K dalším znakům patří samozřejmě silné nohy, které nejsou opeřené stejně jako spodní části těla. Peří je jemné, řídké a splývavé. Velké oči posazené po stranách malé hlavy svědčí o tom, že hlavním smyslem, který nanduové využívají, je zrak. Všimnou si sebemenšího pohybu ve svém širokém zorném poli. Kromě toho však mají rovněž velice citlivý sluch.
Zajímavý je společenský život nanduů. V zimě se sdružují do početnějších hejn a společně hledají potravu. Jakmile začne období hnízdění, rozpadají se hejna na malé skupinky a nakonec se samci úplně oddělí. Každý si najde vlastní teritorium, kde založí hnízdo a pečuje o mláďata. Nejprve se snaží přilákat k sobě co nejvíce samic. S roztaženými křídly se předvádí, dokud ho některé samice nezačnou následovat. Pak bez milosti vyhání všechny soupeře a neúnavným dvořením provázeným dunivým houkavým hlasem udržuje svůj harém dvou až dvanácti samic.
Po páření vyhrabe samec mělký dolík na zemi a ohraničí ho valem z větviček a stonků i listů rostlin.
V následujícím asi týdnu snášejí samice do hnízda krémová až nazelenalá vejce. Většinou již třetí den snášení zasedne samec na hnízdo a samice kladou vejce vedle něj. Novopečený tatínek starostlivě přikutálí každé vejce pod své načepýřené peří a roztažená křídla.. Když je hnízdo plné, harém se rozejde a samice se pak připojí k jinému samci. Doba snášení vajec trvá celkem až tři měsíce.
Veškerá péče o vajíčka i mláďata spočívá na samci. Po dobu 35 až 40 dnů zahřívá a chrání vejce. Je zajímavé, že i když byla vajíčka snesena v rozpětí týdne, mláďata se líhnou během asi 36 hodin. Jsou velmi dobře vyvinutá, vidí a dovedou hned běhat. Mají ochranné zbarvení - tmavé podélné proužky. Jako neposedné balónky sledují svého obrovitého otce, který je vodí k potravě a pečlivě je hlídá a chrání. Zpočátku převažuje v jídelníčku mláďat hmyz, který je výživnější než vegetariánská strava dospělých.
Na podzim se samci, samice i mláďata spojí opět do velkých hejn a potulují se krajinou ve snaze najít co nejbohatší zdroje obživy.
V posledních letech poklesly místy početní stavy obou druhů nanduů natolik, že jsou některé poddruhy považovány za ohrožené.
Nandu pampový (Rhea americana)
Je větší z obou druhů. Dosahuje výšky kolem 145 cm a hmotnosti 25 - 40 kg, samice jsou jen o málo menší než samci. Domovem tohoto druhu kdysi bývaly travnaté oblasti od střední Brazílie po pampy v Argentině. Dnes bychom se s ním setkali jižně od Amazonky po severní Patagonii. Je celkově šedě zbarvený, jen kostřec a spodní strana křídel jsou bílé. V době hnízdění má samec černě zbarvenou skvrnu na bradě a krku.
Nandu Darwinův (Pterocnemia pennata)
Dosahuje výšky jen kolem 90 cm a hmotnosti 10-12 kg. Na hnědošedém podkladě má výrazné bílé skvrnky nápadné hlavně na bocích. Žije v mnohem sušších křovinatých a travnatých polopouštích v Patagonii a vystupuje i do vysokohorských pamp od Peru přes Bolívii po Argentinu a Chile.
V pražské zoo chováme oba druhy a oba také rozmnožujeme. Vylíhlá mláďata jsou velmi záhy zcela samostatná, a tak nezůstávají ve výběhu příliš dlouho, ale putují do jiných zoologických zahrad.
Správná odpověď z minulého kola byla za b. Strašilka má kusadla. Dvě vstupenky do pražské zoo a PRÉMII bílý deštník s logem iDnes získává Lenka Šťovíčková, Na Hroudě 7, 100 00 Praha 10. Své odpovědi na následující otázku pište do 14. června na adresu: Pavla.Mateju@mafra.cz
Poznáte, která noha na obrázku patří nandu pampovému?
 Nandu se podobá pštrosům. |
 Nandu ve výběhu pražské zoo. |
 Nandu má nápadné veliké oči. |
 Nandu pampový při krmení. |
 Která noha patří Nandu pampovému. |
