Tygr ussurijský

- Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica) je jedním z osmi poddruhů tygra. Je zároveň největším poddruhem a zároveň největší kočkovitou šelmou vůbec. Dospělý tygr měří téměř 3 metry a váží až 500 kg. Dříve žil tygr ussurijský v rozsáhlém areálu v Mandžusku, Koreji a v Rusku na Dálném Východě. Dnes obývá horské pásmo na východě Ruska o délce asi 1000 km a malé odlehlé území v severovýchodní Číně a Severní Koreji.

Jako všichni tygři je i tygr ussurijský samotář. Samec i samice se po většinu roku toulají ve svém rozlehlém loveckém revíru. Aby se tak velká šelma uživila, potřebuje pochopitelně dostatek kořisti. Není tedy divu, že teritorium jediného tygra může měřit až 4000 km2.  Každý tygr si své území pečlivě hlídá a značkuje. Nejčastěji používá značek pachových - močí postřikuje keře, velké kameny i kmeny stromů.
Typickým prostředím tygra ussurijského jsou souvislé lesy s hustým podrostem, v němž se může během odpočinku ukrýt. Zdánlivě nápadná kresba srsti je ve vysoké trávě, v příšeří lesa skvělým maskováním, které umožňuje velké šelmě uniknout pozornosti své plaché kořisti. Velmi důležitý je pro tygry přístup k vodě. Nejen že se s chutí koupou, ale nedělá jim nejmenší potíže překonat i široké sibiřské toky.
Hlavní kořistí tygra jsou větší savci - jeleni, divoká prasata a dokáže si poradit i s medvědem. V době nedostatku potravy nepohrdne ani ptáky, malými hlodavci nebo dokonce žábami.
O mláďata pečuje výhradně matka. Po krátkých námluvách, při kterých samec láká a uklidňuje partnerku něžným mazlením, otíráním hlavy a měkkým hlasem, se pár opět rozejde. Samice rodí po asi 111 dnech březosti obvykle dvě až pět mláďat. Jako všechny šelmy, jsou zpočátku úplně bezmocná a odkázaná na péči matky. Zůstávají s ní nejméně rok, než se úplně osamostatní a najdou si vlastní teritorium.
Tygr ussurijský patří k druhům kriticky ohroženým vyhubením. Vzhledem k nepřístupnosti jeho areálu není znám přesný počet zvířat žijících v přírodě. Odhaduje se však, že jich není více než 470, což je číslo nepochybně alarmující. Největší krizi zaznamenali tygři na počátku století, kdy jich zůstalo jen asi 30 kusů. Další úbytek nastal díky pytlákům začátkem 90. let. V roce 1992 byla zřízena rezervace v Sichote-Aliňu a o tři roky později klesl počet tygrů ulovených pytláky pro kůže. Díky intenzivní ochraně a chovu v zajetí se stav tygrů poněkud zlepšil, i když stále nejsou mimo nebezpečí.
V pražské zoo v současné době chováme 4 samce (z nichž jsou dva loňská mláďata) a dvě dospělé samice. Protože by se v jednom výběhu všichni těžko snášeli, můžete se na tygry ussurijské podívat jednak v pavilonu velkých kočkovitých šelem, jednak ve výběhu v horní části zoo.

Správná odpověď z minulého kola byla za c.- dracéna svléká kůži po cárech.  Dvě vstupenky do pražské zoo vyhrává Renata Dvořáková, Černého 520, 182 00,     Praha 8.
Své odpovědi na následující otázku pište do 26. dubna na adresu: Pavla.Mateju@mafra.cz


Všichni tygři mají ušní boltce zezadu černé s bílým proužkem. Víte proč?

a) bílá barva slouží jako nápadný signál v příšeří lesa
b) na uši není zezadu vidět, a tak nemusejí mít stejnou barvu jako ostatní srst
c) je to náhodné zbarvení, které žádný význam nemá

Tygr ussurijský v kleci za mřížemi - tak, jak se k němu běžný návštěvník zoo nedostane.

Znuděné zívnutí a přesto vyvolává respekt...

V kleci se dvěma mláďaty byla i jejich matka. Bezpečně jsme ji poznali podle soustředěných očí a přísného pohledu.

Typický záběr tygra. Takhle vypadá docela přátelsky.

Po chvíli přemlouvání se šli dva z tygrů ussurijských projít do výběhu.

Roční mládě už připomíná dospělého tygra se vším všudy.

Dospělý samec se v době naší návštěvy rozvaloval v chodbě vedoucí z pavilonu do výběhu.


Nejlepší videa na Revue