Havel vyzval Miloševiče k jednání

- Prezident Václav Havel vyzval vládu Slobodana Miloševiče, aby zasedl zpět za jednací stůl. "Neztrácím naději, že Miloševičův režim tváří v tvář rozhodnému postoji demokratického světa dostane rozum a skončí s politikou, která se svými důsledky obrací proti srbskému národu," prohlásil ve svém projevu.

Co řekl Václav Havel ve svém projevu:

Včera v podvečer zahájila Severoatlantická aliance útoky na vojenské cíle ve Svazové republice Jugoslávii.
Jde o věc natolik vážnou v životě aliance, že zasluhuje komentář. Nechápu současné útoky jen jako reakci na poslední dění v Kosovu, ale také na mnohaleté jednání Miloševičova režimu, který měl přímý podíl nebo stál v pozadí většiny konfliktů v prostoru bývalé Jugoslávie. Nyní se obrátil i proti občanům vlastního státu, kosovským Albáncům, jimž nejprve odňal autonomii, po léta omezoval jejich svobody a vůči kterým začal posléze uplatňovat politiku etnických čistek, čímž vyvolal masový exodus a humanitární katastrofu. Desítky tisíc lidí bez jídla a přístřeší trpí v horách včetně žen a dětí.
Mezinárodní společenství, konkrétně aliance, se rozhodlo, že tomu nebude už mlčky přihlížet. Proto byla svolána mírová konference do Rambouillet, jejímž úkolem bylo nalézt politické řešení. Prezident Miloševic však odmítl mírovou smlouvu podepsat, postavil se proti celému demokratickému světu, kterému nezbylo - v zájmu záchrany lidských životů a ukončení lidského utrpení - nic jiného než zasáhnout. Toto řešení chápu sice jako krajní, ale v dané situaci nezbytně nutné.
Česká republika jako člen Severoatlantické aliance je si vědoma svých závazků z jejího členství plynoucích.
Prezident Miloševic nevyužil, bohužel, možnosti odvrátit letecké údery NATO. Stále má však možnost obnovit jednání a zabránit tak dalšímu prohloubení konfliktu. K tomu, aby jednání mohla být obnovena, je však bezpodmínečně nutné, aby jugoslávský prezident přistoupil na podmínky mezinárodního společenství a přijal mírovou dohodu z Rambouillet.
Neztrácím naději, že Miloševičův režim - tváří v tvář rozhodnému postoji demokratického světa - dostane rozum a skončí s politikou, která se svými důsledky obrací proti srbskému národu.

Další reakce: 

Generální tajemník NATO Javier Solana:

NATO nevede válku proti Jugoslávii. Nejsme ve sporu s jugoslávským lidem, který byl příliš dlouho v Evropě izolován vinou politikou své vlády. Naše akce jsou namířeny proti represivní politice jugoslávského vedení.

Francouzský prezident Jacques Chirac:

Společně jsme dospěli k přesvědčení, že není jiná volba, než zasáhnout proti srbské armádě a ukončit tak tragédii v Kosovu. Masy uprchlíků a zničené vesnice jsou svědky, že ve hře je dnes mír na evropském území a zachování lidských práv.

Polský prezident Aleksander Kwasniewski:

V Kosovu je vojenská intervence Severoatlantické aliance opodstatněná. V současné době nepředpokládáme účast polských vojáků na této operaci.

Vatikánský mluvčí Joaquín Navarro-Valls:

Nelze nemyslet na případné oběti a pocity nenávisti, které nevyhnutelně vzplanou. Zároveň připomněl slova papeže Pia XII. z 24.srpna 1939, když skoro začínala 2.světová válka. Papež tehdy řekl, že s mírem není nic ztraceno, ale naopak o všechno lze přijít válkou.

Slovenský ministr zahraničních věcí Eduard Kukan:

Zásah Severoatlantické aliance je pouze krajní řešení.Vláda zaujala stanovisko k žádosti států NATO povolit využití vzdušného prostoru SR k přepravě a doplnění letadel pohonnými hmotami při letu.

Německý kancléř Gerhard Schröder:

NATO chce ukončit systematické porušování lidských práv a zabránit humanitární katastrofě v Kosovu. Cílem však zůstává však nalezení politického urovnání a vojenská akce není namířena proti srbskému lidu. Jejím smyslem je obrana společných hodnot svobody, demokracie a lidských práv.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue