Takové jsou zákony módy. Dát do distribuce film s podtitulkem “detektivka” by se rovnalo producentské sebevraždě, protože detektivka je prostě démodé. Zřejmě proto jde nový film Briana De Palmy Hadí oči do kin s označením “akční thriller”. Přestože je to detektivka. Dobrá detektivka.
“Miluju tohle město,” říká detektiv Rick Santoro (Nicolas Cage) o Atlantis City. “Je jako kanál, ale stejně ho miluju.” Ani uragán, který se k městu blíží, nemůže zchladit nadšení čtrnácti tisíc diváků boxerského zápasu v těžké váze. Mezi nimi je samozřejmě Santoro a dokonce ministr obrany se svým věrným pobočníkem Kevinem Dunnym (Gary Sinise), Rickovým přítelem z dětství. Ti dva připomínají Kaina a Ábela – Rick neváhá občas překročit své pravomoci a rád si nechává do kapes své odřené kožené bundy strkat peníze. Kevin se dal jinou cestou – vždy čestný, upřímný, upravený, na vše připravený... proto má také na starosti ochranu ministra. Zápas vrcholí – jeden ze zápasníků padá knokautován k zemi, záhy ho následuje zastřelený ministr. Davy šílí, z uzavřené arény není kam utéct, a oba přátelé z dětství musí zjistit co se stalo.
Technické zpracování Hadích očí je na vysoké úrovni. De Palma využívá dlouhé záběry, které jsou na hony vzdálené stylu zuřivě prostříhaných akčních filmů. Ale v rukávu má několik dalších es. Rick občas někoho přinutí k vyprávění své verze události – vyprávění pak sledujeme částečně z pohledu jeho vypravěče. Doslova, pokud vypravěč ztratil brýle, je i obraz na plátně místy náležitě rozmazaný. Navíc, pokud si během tohoto vyprávění přehrává Rick zpětně svou verzi, rozdělí se obraz na dvě části a divák sleduje dva pohledy na stejnou událost současně. Vtipně uděláno, že? (Ačkoli ne stoprocentně originálně, několik oken současně použil už před De Palmou Peter Greenaway.)
Nakolik je zápletka filmu prostá, o to je zamotanější pátrání. Obsahuje dokonce několik nečekaných zvratů, které dokážou překvapit. Cage sice ze začátku hraje jakéhosi ztřeštěnce (bez gumového obličeje Jima Carryho se mu to moc nedaří), později naštěstí sklouzne do role drsného detektiva, která mu očividně sedne.
Film končí vcelku optimisticky. Poté, co se Rick stane hrdinou a záhy je nařčen z obchodu s kokainem, zavržen a zapomenut, suše konstatuje: “Alespoň jsem byl v televizi.” Z filmu si kromě neutuchajícího optimismu můžete odnést i několik ponaučení (hadí oči mají pořádné kruhy pod očima, nevěřte přátelům z dětství, vždy sebou noste náhradní brýle apod.).
Brian De Palma do svého repertoáru zařadil zábavné a technicky velice zdařilé dílko. Ačkoli se Hadí oči nestanou kultovním filmem, ostudu svému režisérovi neudělají a diváka potěší novým a svěžím zpracováním.
|
Hadí oči - Snake Eyes (USA 1998) | |
| režie | Brian De Palma (Mission: Impossible, Carrie, Neúplatní) |
| scénář | David Koepp (Jurský park I, II, Mission: Impossible) |
| hudba | Ryuichi Sakamoto |
| hrají | Nicolas Cage, Gary Sinise, John Heard, Carla Gugino, Stan Shaw, Kevin Dunn, Michael Rispoli, Joel Fabiani, Lusi Guzman, David A. Higgins |
| distribuce v zahraničí | Paramount Pictures |
| distribuce v ČR | Falcon |
| spec. efekty | Industrial Light and Magic |
| homepage | www.snakeeyesmovie.com |
|
Premiéra: 19. listopadu 1998 | |
|
|
|
 Dva staří kamarádi - detektiv a šéf ochranky ministra. |
|
