Čím vším se ústav zabývá? Původně vznikl jako pracoviště, které mělo přispět k výzkumu termonukleární reakce jako nejlacinějšího zdroje energie.
| Čtyři dny jste měli možnost ptát se na to, co vás zajímá o tomto ústavu. Odpovědi najdete ZDE. |
Dnes se zdá, že to nebude dřív než v polovině 21. století. Přitom na tomto projektu pracují už padesát let tisíce vědců a stál desítky miliard dolarů. Problematice vysokoteplotního plazmatu se věnuje asi třetina kapacity ústavu. Málokdo si uvědomuje, že různé druhy plazmových systémů, ovšem za podstatně nižších teplot, se mohou uplatnit i v běžné praxi.
Například vodou stabilizovaný plazmový hořák se používá k přípravě některých speciálních materiálů, i k likvidaci nebezpečných látek PCB. Plazmové systémy se uplatňují při kontrole ekologických parametrů. Zvládnutí pulsní techniky například umožnilo vytvořit generátor rázové vlny, využívaný v řadě našich nemocnic v ultrazvukových drtičích ledvinových a žlučových kamenů.
U všech těchto metod a přístrojů se počítá s jejich dalším rozvinutím a uplatněním v dalších oborech. Spolu s Fyzikálním ústavem Akademie věd dostal Ústav fyziky plazmatu za symbolickou jednu marku od Ústavu kvantové optiky Maxe Plancka v Garchingu u Mnichova unikátní zařízení - fotodisociační jodový laser Asterix IV, který je druhým největším v Evropě.
Nyní se dokončují zkoušky unikátního přístroje. Od začátku léta by měl sloužit k výzkumu nových materiálů. Se strukturou a některými výsledky činnosti Ústavu fyziky plazmatu se můžete seznámit na jeho internetové stránce ipp.cas.cz (viz rubriku WEB).
Výběr z odpovědí najdete v pátek 21. dubna v příloze VĚDA A POČĺTAČE.
